Provázanost s realitou
V ekologické výchově se projevují určité dobové trendy. Ve druhé polovině 20. století mohly být až zatajované informace o stavu životního prostředí (srovnání ke znečištění i katastrofy typu té černobylské), ale podporovaný byl také vznik středisek ekologické výchovy, fungování škol v přírodě, školních zahrad, školního sběru železa a papíru. Vznikly také organizace ochrany přírody jako Brontosaurus a Český svaz ochránců přírody. 90. léta přinesla větší rozvoj občanských sdružení a zpřístupnila některé informace o životním prostředí. V novém tisícíletí se ekovýchova zaměřovala hodně ke třídění odpadů a ekologickému využívání energií. V současnosti se uznává význam ekologických organizací v ekovýchově, zároveň je tu ale také klasická školní výuka, která by měla být stavěna na vzdělávání k udržitelnému rozvoji. Pomíjet nelze ani vzdělávání starších generací.
Ekologické vzdělávání by rozhodně mělo být názorné. Nemá moc smysl učit se o rostlinách a zvířatech ve školních třídách bez jejich vyobrazení, ale důležité je také jejich poznání v přírodě. Nelze učit o významu třídění odpadů, pokud třídění není zajištěno ani ve škole. Ekologická výchova by měla směřovat k příkladnému třídění odpadů a využívání energií ve školách, spojovat nauku o přírodě s jejím bezprostředním kontaktem a názornými ukázkami (výpravy do přírody a záchranných stanic s programy ekologických organizací pro školy, ale i multimediální aplikace při klasické výuce).
Pokud jde o příkladný ekologický provoz škol, řadu vynikajících tipů i možnost zapojení nabízí projekt Ekoškola a energetický Oskar E.ON - mládež. Je na školách samotných, aby tyto příležitosti využívaly.