Občanská věda
Na začátku prosince uspořádal Zvonečník a MDA debatu v Lidovém domě k problematice občanské vědy (viz avízo). Proč je důležitá a jak ji lze podporovat?
Vojtěch Dostál (předseda rady Wikimedia ČR) nám přiblížil problematiku Wikipedie. Je to již nyní největší encyklopedie všech dob, která ale na druhou stranu budí určitou nedůvěru a vědci upozorňují na obsah vážných chyb. Od dosavadních tištěných encyklopedií se ale liší zejména tím, že do ní může přispívat kdokoli. Výsledkem bývá určitý převažující/koncenzuální názor, nikoli jen názor jednoho autora či určité skupiny k nějakému tématu. Známý obsah různých chyb zároveň učí uživatele kritické práci s informacemi. Právě k informacím měli dosud mnozí uživatelé tendenci přistupovat, že z různých zdrojů jsou zkrátka pravdivé, i když tomu tak být nemusí.
Do psaní Wikipedie se mohou zapojit studenti a i školní výuka může vést k tvorbě wikireferátových příspěvků. Psaní Wikipedie může být zábavnou formou pro seniory, kteří zde mohou uplatnit své letité zkušenosti. Do této činnosti se ale zapojují spíše seniorská centra, než například domovy důchodců. Pro různé uživatele je Wikipedie studnicí informací, ale jejím užíváním lze také získávat různé dovednosti. Encyklopedie by také ráda získala záštity na konkrétní témata, například od muzeí a galerií.
Zdeňka Zembinská coby zástupkyně spolku zajišťujícího fungování Biblioteka.cz přiblížila, že hlavním cílem jejich projektu je zlepšení přístupu veřejnosti k informacím, zachování materiálů často jinak končících v kontejnerech a možnost dozvědět se více o našich přírodovědcích. Do projektu může přispívat kdokoli. Některé instituce s projektem spolupracují - a to je vše.
Ondřej Zicha přiblížil fungování encyklopedie života BioLib.cz. Je jejím autorem a jeho programátorské nadšení také zajišťuje chod projektu. Systém umožňuje filtrování dat, ale využívá také porovnávací systémy s jinými servery, např. pokud jde o porovnání používaných názvů. Registrovaní uživatelé mohou prostřednictvím BioLibu zpřístupňovat různé fotografie živočichů a rostlin. Od roku 2007 zde běží projekty mapování, které dnes využívá také AOPK. Od dárců projekt získává polovinu potřebných prostředků na svůj provoz a zbytek je autor nucený táhnout ze svého. Na MŠMT narazil na problém neochoty dotovat fungující projekty, podporovány jsou především ty nové.
Ve společné debatě jsme diskutovali možnosti podpory projektů občanské vědy. Vlastní zdroje občanů pro ní nejsou dostatečné. V zásadě se na její podpoře mohou podílet vědecké a vzdělávací instituce, obce a kraje, ale i firmy (nikoli jen za reklamu, možný je vznik fondů pro dárcovské firmy). Pro fungování občanské vědy nejde jen o peníze, ale také o personální kapacity pro spolupráci. Tady narážíme, že například vědci nemají čas na popularizaci a mají omezený prostor pro spolupráci s širokou veřejností (hlavním zdrojem příjmů pro ně jsou články ve vědeckých časopisech).
V závěru debaty jsme se s přítomnými shodli, že význam občanské vědy spíše stoupá. Nabízí různé informace a ilustrace, a to k ledasčemu vůbec nějaké informace a dále ověřitelné informace. Různé servery přibývají a doplňují se, ty největší a nejspolehlivější si ale uchovávají dominanci. Narazit lze také na nedůvěru institucí k neprofesionálům. Na druhou stranu díky občanské vědě se může lépe využít i to, co různé instituce vydávají, nebo naopak na co samy nemají kapacitu.